🌡️ Údolí smrti: co tam najdeš

Údolí smrti je s třinácti a půl tisíci kilometry čtverečními největší národní park Spojených států mimo Aljašku — je větší než Černá Hora. Je taky nejnižší, nejsušší a nejteplejší místo Severní Ameriky.

Jméno mu dala skupina zlatokopů, která tudy v zimě 1849 hledala zkratku do Kalifornie. Zdrželi se o měsíce a vyvázli. Když vycházeli ven, prý se jeden z nich otočil a řekl „sbohem, údolí smrti". Zemřel při tom jediný člověk z celé skupiny, což je na tak dramatické jméno docela málo.

Nejvyšší teplota, jaká kdy byla naměřena

Ve Furnace Creeku naměřili 10. července 1913 teplotu 56,7 °C. Je to oficiální světový rekord a zároveň nejzpochybňovanější číslo v meteorologii; řada klimatologů ho považuje za chybu měření. Jenže nikdo ho nikdy oficiálně nezrušil, takže platí.

Nezpochybnitelné rekordy jsou ale i tak brutální: v červenci 2020 a znovu 2021 tu bylo 54,4 °C, což je nejvyšší spolehlivě naměřená teplota na Zemi. A v roce 1972 naměřili na povrchu půdy 93,9 °C — o pár stupňů méně, než potřebuje voda k varu.

Prakticky to znamená, že v červenci a srpnu se tady mezi desátou a šestou nechodí nikam pěšky. Rangeři to opakují každému a každý rok to někdo nedodrží.

Badwater Basin

Nejnižší bod Severní Ameriky: 86 metrů pod hladinou moře. Je to solná pláň a chodí se po ní po šestiúhelníkových deskách, které praskají pod nohama jako led.

Na skále nad parkovištěm je vysoko ve stěně cedule s nápisem „hladina moře". Je to nejnázornější věc v celém parku — ukazuje, kolik vody by tu bylo nad tebou, kdyby tu bylo moře.

A z téhož místa je vidět Telescope Peak, vrchol vysoký 3 368 metrů. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším bodem parku je tedy víc než tři a půl kilometru na vzdálenost sto třiceti kilometrů.

Kameny, které chodí

Na vyschlém dně Racetrack Playa leží balvany, za kterými se v hlíně táhnou stopy dlouhé stovky metrů. Některé jsou rovné, jiné zatáčejí. Kameny váží až tři sta kilo a nikdo je nikdy neviděl se pohnout.

Sto let se to vysvětlovalo vichřicí, ledem, magnetismem, žertem a mimozemšťany. Vyřešilo se to až v roce 2014, když tam vědci nechali kameny s GPS a časosběrnou kamerou.

Odpověď je nečekaně jemná. V zimě se na playi udělá pár centimetrů vody, ta v noci zamrzne v tenkou vrstvu ledu, ráno slunce led rozláme na velké kry — a slabý vítr, stačí pět metrů za sekundu, ty kry pomalu posouvá. Kry tlačí kameny rychlostí několika metrů za minutu. Je to tak pomalé a tak nenápadné, že se na to dá dívat přímo a nevšimnout si toho.

Jezero, které se vrátilo

V srpnu 2023 přešel přes park zbytek hurikánu a spadlo za jeden den víc srážek, než tu obvykle spadne za rok. Silnice se zavřely na měsíce.

V únoru a březnu 2024 pak stálo v Badwater Basin skutečné jezero, hluboké kolem půl metru a několik kilometrů dlouhé. Lidé na něm pádlovali na kajacích na nejnižším místě kontinentu. Naposledy tam něco takového bylo v roce 2005.

Když je vody dost i na jaře, přijde superkvět: semena, která v půdě čekají i desítky let, vyklíčí najednou a poušť je na pár týdnů žlutá. Poslední velké byly v roce 2005 a 2016.

Rybka, která žije v jedné díře

V odděleném kusu parku je vápencová jáma zvaná Devils Hole, hluboká přes sto třicet metrů. Na její horní části, ploše zhruba jako dva jídelní stoly, žije halančík, který se nevyskytuje nikde jinde na světě.

Je to obratlovec s nejmenší přirozenou oblastí výskytu, jaký známe. Počítá se každý rok a bývá jich mezi stovkou a dvěma sty kusy.

A ještě k obloze

Údolí smrti je zařazené v nejvyšší kategorii ochrany tmavé oblohy. Nejbližší velké město je Las Vegas dvě stě kilometrů daleko a hory ho stíní. Mléčná dráha tu vrhá stín.

Filmaři to místo taky znají: pouštní scény z prvního Hvězdných válek se točily právě tady, včetně kaňonu, ve kterém Luke potká Jawy.