🧭 Jak to funguje

Většina procházek se chodí a jsou postavené tak, aby se pohodlně stihly za dopoledne. U některých se ale mezi zastaveními přejíždí – autem v národním parku, tramvají přes město, lodí přes záliv. Vždycky je to napsané rovnou v popisu procházky, takže tě to nezaskočí v půlce cesty.

A ne každé zastavení musíš vzít. Některá jsou povinná – ta drží trasu pohromadě – a jiná dobrovolná: odbočka k vyhlídce, zacházka za něčím, co stojí za deset minut navíc. U dobrovolného zastavení ti telefon rovnou řekne, o kolik kilometrů a minut si tím cestu prodloužíš, a rozhodneš se sám. Odznak dostaneš i bez nich; v žebříčku se ale počítají.

Všechny na jedné obrazovce před startem. Vybíráš je jednou a platí pro celou procházku – za pochodu se měnit nedají, protože už zodpovězené otázky by najednou platily podle jiných pravidel. Jediná výjimka: když stojíš u zastavení, na které podle pořadí ještě nemáš nárok, telefon sám nabídne přechod na libovolné pořadí a nic zodpovězeného tím nezruší. Začít znovu můžeš samozřejmě kdykoli, ale znamená to projít otázky ještě jednou.

Pořadí zastavení

Po trase, pozpátku, nebo úplně libovolně. Pozpátku oceníš, když bydlíš na opačném konci než start. Libovolně se hodí s dětmi, kde o dalším kroku rozhoduje momentální nálada, ne mapa.

Možnosti, nebo volná odpověď

Volná odpověď je poctivější a tvrdší: musíš to najít a napsat. S nabízenými možnostmi se dá tipovat – a pro pětiletého je to plnohodnotná hra, protože i tak musí zjistit, podle čeho se rozhodnout.

Nápověda a vzdávám se

Dvě úrovně pomoci na jednom přepínači. Když si nevíš rady, „Nevím, ukaž mi možnosti“ promění otázku v šest variant, ze kterých se dá tipovat. Když ani to nestačí, „Vzdávám se, ukaž odpověď“ ti ji prostě řekne. Nic z toho se nikam nezapisuje a na odznak to nemá vliv. Vypnutím přepínače zmizí obojí a nemáš kam utéct.

Až po správné odpovědi

Buď musíš odpovědět správně, než se otevře další zastavení, nebo můžeš jít dál a nechat otázku viset. První je hra, druhé je procházka. Obojí je v pořádku.

Měření času

Stopky, které se dají kdykoli zastavit. Pauza znamená pauza: když si sednete na oběd, čas neběží. A i když měříš, o pořadí v žebříčku čas nerozhoduje.

Záznam trasy

Uloží, kudy jsi opravdu šel, ať se na to můžeš potom podívat. Funguje jen v mobilní aplikaci, zapíná se ručně a je to jediná věc, která tvou polohu průběžně posílá na server.

Za dokončenou procházku dostaneš do profilu odznak. Když máš zapnutou polohu a odpovídáš opravdu u zastavení, je „na místě“. Když si procházku projdeš od stolu, dostaneš tentýž odznak s cedulkou ONLINE přes spodní okraj – a v žebříčku má menší váhu. Hrát doma nikomu nevyčítáme, jen ať je ten rozdíl vidět: odznak, který jde získat vleže, by nakonec neznamenal nic.

Hvězdičky můžeš dát celé procházce i každému jednotlivému zastavení zvlášť – ale jen tomu, u kterého jsi opravdu stál. Právo hodnotit se získává stejně jako odznak na místě. Je to záměr: hvězdičkami, kterými může hýbat kdokoli odkudkoli, se nakonec nedozvíš nic o tom místě, jen o tom, kdo měl náladu klikat.

Pořadí se skládá po vrstvách. První kritérium rozhoduje, další jen rozdělují shodu:

1. 1.Odznaky získané na místě.
2. 2.Dobrovolná zastavení, u kterých jsi opravdu byl.
3. 3.Odznaky a dobrovolná zastavení získané online.
4. 4.Nachozené kilometry – a to jen z procházek dokončených na místě.

Čas se měří a ukazuje, ale o pořadí nerozhoduje ani na posledním místě. Kdo se cestou zastaví, dočte příběh do konce a vyfotí si výhled, za to nesmí spadnout níž. Tohle není závod.

Ke každému městu píšeme i delší texty – dějiny, souvislosti a historky, které se do zastavení nevešly. Dají se číst doma před cestou, ve vlaku, nebo místo procházky, když prší. Najdeš je v sekci Články.

📖 Články

Protože mají úkol. Dítě, které se jen tak vleče po městě, se nudí; dítě, které hledá letopočet nad vchodem, si toho vchodu všimne – a při té příležitosti i lva vedle něj. Nabízené možnosti posunou hru níž po věku, volná odpověď s vypnutým tlačítkem „Vzdávám se“ ji posune nahoru až k dospělým. A pauza jde dát kdykoli: procházka počká i týden.

Procházka se nedá vymyslet nad mapou. Trasa se jde pěšky, souřadnice se zaměřují na místě a u každé otázky se ověřuje, že na věc, na kterou se ptáme, je odtamtud opravdu vidět a že se u ní dá stát. Města se ale mění – lešení, nová cedule, zavřený průchod. Když ti něco nesedí, napiš nám přes Zpětnou vazbu a opravíme to.

💬 Zpětná vazba

Každý letopočet, každé číslo i každé jméno v našich textech prošly kontrolou proti nezávislým zdrojům, a to ve všech osmi jazycích najednou. Pověst se objevit smí, ale musí být označená jako pověst. Co všechno se při kontrole našlo, si můžeš přečíst – včetně chyb, které jsme našli sami u sebe a opravili.

🔍 Jak ověřujeme fakta

Když procházku spustíš, stáhne se ti celá do telefonu: všechna zastavení, příběhy i otázky. Od té chvíle můžeš klidně ztratit signál – hraje se dál a odpovědi počkají v mobilu a odešlou se samy, jakmile je zase co chytit. Jediné, co bez signálu nenaskočí, je mapa: mapové podklady se podle licence nesmí ukládat dopředu. Kudy jít, ale máš u každého zastavení popsané i slovy, takže to zvládneš bez ní.

Web funguje v každém telefonu a nic se neinstaluje. Aplikaci pro Android si můžeš stáhnout z Google Play: umí dvě věci, které prohlížeč neumí dobře, totiž spolehlivou polohu, když máš telefon v kapse a zhasnutý displej, a záznam trasy. Verzi pro iPhone chystáme, zatím na něm funguje web.

📱 Stáhnout pro Android

Česky, anglicky, německy, španělsky, francouzsky, portugalsky, čínsky a japonsky. Nejsou to překlady, které kdysi někdo udělal a od té doby na ně nesáhl: každá oprava se dělá do všech osmi verzí najednou a pak se ověřuje, že se opravdu všude provedla.

Nic. Celou procházku projdeš bez placení i bez účtu, provoz platí reklama. Přihlásit se vyplatí kvůli odznakům, historii, žebříčku a hodnocení – a taky proto, že bez účtu se ti odznak po dokončení nemá kam uložit.

Musím se registrovat?

Ne. Bez účtu projdeš celou procházku a odpovíš na všechny otázky. Účet potřebuješ, teprve když chceš odznak, žebříček nebo hodnotit místa.

Potřebuju internet po celou dobu?

Ne, stačí na začátku. Procházka se při spuštění stáhne celá do telefonu a dál běží i bez signálu – odpovědi počkají v mobilu a odešlou se samy. Bez signálu se nenačte jenom mapa, ale kudy jít máš u každého zastavení popsané i slovy.

Co když na otázku neumím odpovědět?

Odpověď je vždycky někde kolem tebe – na ceduli, na domě, na pomníku. Rozhlédni se a přečti si příběh ještě jednou, obvykle v něm je napovězeno. Pak je tu tlačítko „Nevím, ukaž mi možnosti“, které otázku promění v šest variant – z těch se už tipovat dá. A jako poslední přijde na řadu „Vzdávám se, ukaž odpověď“. Obojí musí být zapnuté před startem a nic z toho se nikam nezapisuje.

Musí se to celé ujít pěšky?

Většinou ano a tak je to i zamýšlené. U některých procházek se ale mezi zastaveními přejíždí autem nebo MHD – v popisu procházky je to napsané dopředu. A dobrovolná zastavení můžeš vynechat, aniž bys přišel o odznak.

Jak dlouho procházka trvá?

Většinou hodinu až dvě. Záleží na délce a hlavně na tom, jak často se zakoukáš. U každé procházky je uvedená délka, počet zastavení i odhad času – a kdykoli ji můžeš přerušit, čas se zastaví a dojdeš ji třeba za týden.

Existuje aplikace do telefonu?

Ano, pro Android. Na Google Play ji najdeš jako Guide22: Walking Tour Quests. Umí všechno, co web, a k tomu spolehlivěji hlídá polohu, když máš telefon v kapse, a umí zaznamenat trasu. Na iPhonu zatím používej web, aplikaci chystáme.