🎰 Dějiny Las Vegas

Las Vegas je španělsky „louky". To jméno dnes zní jako vtip, ale bylo popisné: uprostřed Mojavské pouště vyvěraly prameny a kolem nich rostla tráva. Právě proto tudy vedla cesta a právě proto tu dnes stojí město.

Prameny mimochodem vyschly. Vyčerpaly se ve dvacátém století studnami. Město po nich zůstalo.

Louka, misie a vlak

Jméno dal místu kolem roku 1829 zvěd španělsky mluvící výpravy, která hledala zkratku ze Santa Fe do Kalifornie. Louka s vodou uprostřed pouště byla na takové trase to nejcennější, co se dalo najít.

V roce 1855 sem poslala mormonská církev z Utahu misii, aby postavila pevnost a naučila místní Paiuty hospodařit. Vydrželi dva roky. Kus té hliněné pevnosti stojí dodnes a je jednou z nejstarších budov v Nevadě.

Skutečné město vzniklo 15. května 1905 za jediný den. Železnice ze Salt Lake City do Los Angeles potřebovala mezi horami zastávku s vodou a uspořádala tady dražbu pozemků. Během jednoho horkého dne se prodalo přes tisíc parcel. To je datum, od kterého se počítá Las Vegas.

Rok 1931: hazard a přehrada

Dva roky nemá v dějinách města konkurenci a oba spadají do roku 1931.

Zaprvé Nevada legalizovala hazard. Nebyl to plán na turistický ráj, byl to zoufalý krok státu, který byl v hospodářské krizi na mizině a potřeboval daně. Ve stejné době Nevada zkrátila lhůtu pro rozvod na šest týdnů pobytu, takže se sem začalo jezdit i kvůli tomu.

Zadruhé se padesát kilometrů odsud začala stavět Hooverova přehrada. Přijelo dvacet tisíc dělníků a jejich rodiny a najednou tu byl trh. Přehrada se dostavěla za pět let, o dva roky dřív, než měla, a mimochodem vyrábí proud dodnes. Pro dělníky se postavilo město Boulder City, ve kterém byl hazard zakázaný — a je zakázaný pořád, jako v jediném místě v celé Nevadě.

Proč Strip není v Las Vegas

V roce 1941 postavili první velký resort s bazénem a kasinem u silnice na jih od města. Nestál ve městě schválně: mimo hranice se platily nižší daně a městské předpisy tam neplatily.

Všechno ostatní ho následovalo. Proto dnešní Strip, ta ulice s hotely, kterou zná celý svět, formálně vůbec neleží v Las Vegas. Leží v okresních obcích, které se jmenují Paradise a Winchester, a ty žádné vlastní radnice nemají.

V roce 1946 tu otevřel hotel Flamingo, za kterým stály peníze východoamerického podsvětí a gangster Benjamin Siegel. Otevření byla katastrofa, hotel prodělal a Siegela o půl roku později zastřelili v obývacím pokoji v Beverly Hills. Přesto se z Flaminga stala šablona: kasino, hotel, bazén a hvězda na pódiu, všechno pod jednou střechou.

Mafie pak Vegas z velké části financovala a řídila až do sedmdesátých let. Změnilo to až rozhodnutí státu z roku 1969, které dovolilo, aby kasina vlastnily akciové společnosti. Do té doby musel být majitelem konkrétní člověk s prověřenou minulostí, což vyhovovalo přesně těm lidem, kterým to vyhovovat nemělo.

Atomová turistika

Sto kilometrů severozápadně od města ležela od roku 1951 jaderná zkušební střelnice. Do roku 1992 tam proběhlo přes devět set jaderných testů, z toho asi sto ve vzduchu.

Hřib byl vidět z centra Las Vegas. Město z toho neudělalo problém, ale atrakci: obchodní komora tiskla kalendáře odpalů, hotely pořádaly snídaně na střeše, bary míchaly „atomový koktejl" a v roce 1957 zvolili místní Miss Atomová bomba — tanečnici v plavkách ve tvaru výbuchu.

Dnes to zní neuvěřitelně a je to doložené fotografiemi. O zdravotních následcích pro obyvatele po větru se mluvilo až mnohem později.

Elvis, imploze a megaresorty

V roce 1969 se v jednom zdejším hotelu vrátil na pódium Elvis Presley po osmi letech, kdy točil jen filmy. Odehrál tu pak přes šest set vyprodaných představení a Vegas se tím na dlouho stalo místem, kam americké hvězdy chodí zůstat, ne se zastavit.

V roce 1989 otevřel hotel s umělou sopkou před vchodem a bílými tygry uvnitř a odstartoval éru megaresortů. Musel vydělat přes milion dolarů denně, jen aby nebyl ve ztrátě, a vydělával víc.

Devadesátá léta pak vypadala takhle: staré hotely se odstřelovaly za potlesku davu a na jejich místě vyrůstaly kopie cizích měst. Pyramida se světelným paprskem, newyorské panorama s horskou dráhou, Benátky s gondolami a kanálem v prvním patře, Paříž s poloviční Eiffelovkou, jezero s fontánami, které tančí na hudbu.

Přesně tady se hodí říct, že Vegas si z toho nikdy nedělalo iluze. Kopie je kopie a všichni to vědí. Právě proto to funguje.

Vegas dnes

V metropolitní oblasti žije kolem dvou a tři čtvrtě milionu lidí a ročně sem přijede přes čtyřicet milionů návštěvníků. Hotelových pokojů je asi sto padesát tisíc, víc než v kterémkoli jiném americkém městě.

Světelný paprsek z pyramidy je jeden z nejsilnější na světě. Za dobré noci je vidět z letadla přes čtyři sta kilometrů daleko. Přitahuje můry, ty přitahují netopýry a nad hotelem tak vznikl malý potravní řetězec, který by bez kasina neexistoval.

V roce 2023 otevřela u Stripu Sphere — koule vysoká přes sto metrů, jejíž celý vnější povrch je obrazovka. Je to největší LED plocha na světě a nejdražší zábavní stavba, jaká kdy v Nevadě vznikla.

Město má taky problém, o kterém se v prospektech nepíše: vodu. Bere ji z jezera Mead za Hooverovou přehradou a to jezero od roku 2000 klesá. Vegas na to reagovalo přísněji než většina amerických měst — recykluje prakticky veškerou vodu použitou uvnitř budov a od roku 2021 zakázalo okrasný trávník, který nikdo nepoužívá. Fontány před hotelem se recyklují a berou vodu z vlastní studny, ne z vodovodu; jsou to bazény, které nikdo nevypouští.

A ještě dvě čísla. Ve Vegas se každý rok uzavře kolem osmdesáti tisíc sňatků, protože se tu nečeká a nic se nedokládá. A 1. října 2017 tu při střelbě na hudebním festivalu zemřelo šedesát lidí — nejhorší masová střelba v moderních dějinách Spojených států. Město na ni má památník a nemluví o ní jako o atrakci.

Las Vegas vzniklo proto, že v poušti byla voda, a rozrostlo se proto, že mělo povolené to, co jinde ne. Obojí je pryč — voda skoro a výhradní právo na hazard docela, protože sázet se dnes dá skoro všude. Vegas přesto roste dál. Tou dobou už totiž prodává něco jiného: je jedno, co je tady legální, tady se to dá dělat větší.