🧗 Yosemite: co tam najdeš

Yosemitské údolí je sedm kilometrů dlouhé, jeden a půl kilometru široké a ze všech stran ho svírají žulové stěny. Vyhloubil ho ledovec a nechal po sobě tvar, který vypadá spíš navržený než vzniklý.

Chodí sem kolem čtyř milionů lidí ročně a naprostá většina z nich se vejde do toho jednoho údolí, které tvoří asi jedno procento rozlohy parku.

El Capitan

Devět set metrů souvislé žuly, od paty ke hraně. Je to největší žulový monolit na světě a je vidět hned, jak do údolí vjedeš — a je mnohem větší, než na fotce vypadá.

Lezci na něm tráví dny. Spí ve visutých postelích přišroubovaných ke stěně, vytahují si vodu na laně a chodí na toaletu do uzavíratelných tub, které musí snést dolů — je to podmínka povolení.

Dvě věci, které se tu staly, zná i ten, kdo neleze. V lednu 2015 dva lezci poprvé volně přelezli Dawn Wall, nejhladší část stěny; trvalo jim to devatenáct dní a poslední týden je sledoval svět. A 3. června 2017 vylezl Alex Honnold cestu Freerider bez lana. Nahoře byl za tři hodiny a padesát šest minut. Pokud si dole na louce všimneš lidí s dalekohledy, kteří mlčky zírají nahoru, tohle sledují.

Half Dome a lana

Kupole rozříznutá napůl, 2 693 metrů. Ledovec ji nerozpůlil — chybějící polovina tam nikdy nebyla; skála se odlupovala po vrstvách jako slupky cibule.

Nahoru vede cesta se dvěma ocelovými lany, po kterých se posledních sto výškových metrů leze po holé žule ve sklonu, na kterém se nedá stát. Lana jsou napnutá jen od května do října a od roku 2010 se na ně chodí jen s povolením z loterie. Důvod je prostý: předtím se na nich stály fronty a lidé na nich umírali.

Vodopády, které v srpnu nejsou

Yosemitský vodopád má 739 metrů a je nejvyšší v Severní Americe. V květnu je slyšet přes celé údolí. V srpnu z něj nezbude nic — je napájený táním sněhu, ne pramenem, a když sníh dojde, vypne se.

Kdo tedy chce vodopády, jezdí v květnu a červnu. Kdo chce ticho a barvy, jezdí v říjnu.

Jedna výjimka stojí za zmínku. Poslední dva únorové týdny svítí zapadající slunce pod takovým úhlem, že tenký vodopád Horsetail Fall na boku El Capitanu vypadá, jako by z útesu tekla láva. Trvá to asi deset minut denně a jen za jasného večera a při dostatku vody. Sjíždí se na to takové davy, že se i na tohle dnes vydávají povolenky.

Do roku 1968 se tu předváděl jiný ohňostroj: z Glacier Pointu shazovali každý večer žhavé uhlíky, které padaly tři sta metrů jako ohnivá clona. Zrušilo se to, protože se na to sjíždělo tolik aut, že údolí nestíhalo.

Sekvoje

V jižní části parku roste v háji Mariposa asi pět set dospělých sekvojovců obrovských. Nejsou to nejvyšší stromy světa — to jsou sekvoje pobřežní — ale jsou to největší stromy podle objemu.

Nejstarší z nich, Grizzly Giant, je odhadem přes dva a půl tisíce let starý. Má vysoko na kmeni větev, která je sama silnější než většina stromů v Evropě.

Sekvojovec potřebuje ke klíčení oheň: horko rozevře šišky a popel udělá z lesní půdy vhodné lůžko. Sto let hašení každého požáru téhle věci uškodilo víc než dřevorubci a park dnes zakládá kontrolované požáry schválně.

Medvědi, kteří uměli otevřít auto

V parku žije několik set medvědů baribalů. Jsou menší než grizzly a člověka nenapadají, ale naučili se něco jiného: rozeznávat auta s jídlem.

V devadesátých letech medvědi v Yosemitech otevírali auta systematicky. Zaměřovali se na minivany určitých značek, protože ty šly odklopit za horní hranu dveří — což byla zkušenost, kterou si zvířata předávala. Jeden rok bylo vloupání přes tisíc.

Proto jsou dnes na každém parkovišti ocelové skříně a proto se do auta nesmí nechat ani prázdný obal od svačiny. Medvěd nepozná, že je prázdný, a auto rozbije stejně.

Ještě dvě věci

Yosemity nejsou nejstarší národní park — to je Yellowstone — ale jsou první chráněné území vůbec. V roce 1864 podepsal Abraham Lincoln uprostřed občanské války zákon, který údolí vyňal z prodeje a svěřil ho Kalifornii, aby zůstalo veřejné. Národním parkem se stalo v roce 1890.

A hotel Ahwahnee z roku 1927, ta kamenná stavba s dřevěnými stropy uprostřed údolí: jeho hala posloužila jako předloha interiéru hotelu z filmu Osvícení. Natáčelo se jinde, ale vypadá to tady.