⛰️ Zion: co tam najdeš

Zion je nejstarší národní park Utahu a čtvrtý nejnavštěvovanější v celých Spojených státech: přes čtyři a půl milionu lidí ročně. Většina z nich přijede kvůli jednomu kaňonu, který je dvacet čtyři kilometrů dlouhý a místy osm set metrů hluboký.

Vyhloubila ho Virgin River — řeka, která vypadá jako potok a v létě se dá přebrodit. Odnáší ale přes milion tun materiálu ročně a při bouřce dokáže během hodiny stoupnout o několik metrů.

Zkamenělé duny

Stěny kaňonu tvoří navažský pískovec. Je to zkamenělá poušť: před sto osmdesáti miliony let tu byla největší písečná duna, jakou kdo kdy doložil, a její vrstvy jsou tu dodnes nakloněné přesně tak, jak je vítr navál.

Vrstva má místy sedm set metrů. Ve stěnách je to vidět jako šikmé čáry, které se protínají pod různými úhly — každá skupina čar je jedna duna a každý zlom je den, kdy se otočil vítr.

Právě proto je pískovec tak barevný. Železo v něm je rezavé nahoře a bílé dole, protože horní vrstvy vodou vyluhovalo víc.

Angels Landing

Nejslavnější cesta parku. Poslední kilometr vede po úzkém hřebeni se čtyřsetmetrovým srázem na obě strany a jedinou pomůckou jsou řetězy zapuštěné do skály.

Od dubna 2022 se sem chodí jen s povolením z loterie. Zavedlo se to proto, že na hřebeni širokém místy jeden metr se vytvářely obousměrné fronty — a na tom hřebeni se nedá vyhnout ani otočit.

Kdo povolení nemá nebo výšky nesnáší, může jít po stejné cestě jen na Scout Lookout. To je odbočka těsně pod hřebenem, výhled je skoro stejný a řetězy tam nejsou.

The Narrows

Druhá slavná cesta parku není cesta. Je to řeka.

V horní části kaňonu se stěny sevřou tak, že mezi nimi nezbývá břeh, a jediný způsob, jak jít dál, je jít vodou. Kaňon je místy šest metrů široký a tři sta metrů hluboký, takže se jde v soumraku i v poledne.

Chodí se proti proudu, obvykle po kolena, občas po pás, a půjčují se na to neoprenové boty a hůl. Nejde ani tak o vodu jako o kameny na dně, které nevidíš.

Zásadní je počasí, které tam není. Bouřka padesát kilometrů daleko dokáže poslat kaňonem přívalovou vlnu, přestože nad tebou svítí slunce. Rangeři vyhlašují riziko každé ráno a když je vysoké, kaňon se zavírá. Tohle není opatrnost, tady lidé umírají.

Do kaňonu se nesmí autem

Od roku 2000 je hlavní kaňonová silnice od března do listopadu uzavřená soukromým autům a jezdí po ní bezplatná kyvadlová doprava.

Důvod byl prostý: parkovacích míst bylo v kaňonu čtyři sta padesát a aut přijíždělo pětkrát tolik. Lidé parkovali v příkopech, na loukách a na sobě. Dnes je to jeden z nejcitovanějších příkladů, jak se dá park zachránit tím, že se z něj vyhodí auta — a kupodivu si nikdo nestěžuje, protože autobus jede každých sedm minut.

Jinou dopravní zajímavostí je tunel z roku 1930 na východní straně, dlouhý přes kilometr a půl. Byl postavený pro auta třicátých let, takže dnešní obytné vozy se přes něj musí protáhnout středem tunelu za asistence rangera, který na tu dobu zastaví provoz.

Kondoři

Nad kaňonem létají kondoři kalifornští — pták s rozpětím křídel přes dva a půl metru, tedy největší v Severní Americe.

V roce 1982 zbývalo na světě dvacet dva kusů. Všechny odchytili, rozmnožili v zajetí a od devadesátých let vypouštějí zpátky. V oblasti jižního Utahu a severní Arizony jich dnes létá kolem osmdesáti a mají na křídlech očíslované značky, takže se dá poznat, na kterého se díváš.

Kdo uvidí velkého černého ptáka kroužit nad Angels Landing, ať se podívá na hlavu: kondor ji má holou a růžovou, orlosup zde nežije a supi mají menší rozpětí.

Odkud má jméno

Údolí osídlili mormonští farmáři v šedesátých letech devatenáctého století a jeden z nich, Isaac Behunin, mu dal jméno Zion — biblické místo pokoje a útočiště.

Když sem přijel na návštěvu vůdce církve Brigham Young a viděl, že se tu pije a kouří, prohlásil, že tohle žádný Zion není. Osadníci to vyřešili po svém: nějakou dobu tomu místu říkali Ne-Zion.

Jméno se nakonec vrátilo. Federální správa mezitím park pojmenovala paiutským slovem Mukuntuweap, což místní nikdy nepoužívali, a v roce 1919 se vrátilo k Zionu — mimo jiné proto, že se to lépe vyslovuje a chodilo tam víc lidí.